ZUŘIVÁ VÁLKA 1 - Snadná mise, kapitola 1.

26. září 2017 v 23:12 | Tomáš Mestek |  Vetřelec vs. Predátor: ZUŘIVÁ VÁLKA 1

ZUŘIVÁ VÁLKA 1 - Snadná mise, kapitola 1.




"Cák! Cák! Cák! Čvacht! Jóóó! Čvachtinky! Teď dostaneš pěkně na prdel, Morgene!"

"To víš, že jo," reagoval Morgen.

"Už ti věřím! Hlavně, když tady cákáš svou krev po zemi, až se v ní topím. Podívej, uříznu ti hlavu!" odpověděl Thomas.

"Hm! O to dřív tě vykuchám a tvýma koulema nakrmím svoje vlky!" odsekl Morgen naštvaně. "Co je zase tohle?! No tak, kde to jsem! Co je to za škubání?! No tak, co je?! Jdu a najednou… trh, trh, trh! A jsem ve zdi a kolem jsou samí červení a řežou mě do prdele! No úžasný!"

Najednou zazvonil mobil a Thomas ho zvednul.

"Ahoj lásko! Jak se máš?" ozvalo se na druhé straně.

"No, ahoj miláčku! Ani nevíš, jak rád tě slyším. Chci tě vidět. Hned!"

"A kde si?" zeptala se Fira.

"Jsem tam, kde jsme měli první rande. Jsem v baru Wild Fantasy," odpověděl rychle Thomas.

"Super! Hned jsem tam!"

Thomas popadl svou koženou bundu a upravil se.

"Kam tak letíš?" zeptal se Morgen.

"Jdu ven."

"Ach jo! Zrovna když tě tady tak hezky cákám!"

Thomas však už nevnímal a byl skoro u dveří.

"Hej! Právě jsem ti dal na prdel! To mi to ani nechceš vrátit?!" zeptal se zklamaně Morgen.

Thomas však jen odsekl: "Někdy příště. Pospíchám."

Morgen se zasmál. "To už jdeš zase prcat mojí sestru?"

"Cože! Jak to mluvíš o své sestře?" obořil se na něj Thomas.

"Nic, dělám si srandu. Hlavně pamatuj…"

"Já vím, když jí zlomím srdce, nakopeš mě do prdele," dokončil za něj.

"Jak to víš?"

"Říkáš mi to vždycky, když s ní jdu ven. Myslím, že by sis mohl o ní přestat dělat starosti. Holka, co má u mariňáků přezdívku ´Dračice´, se o sebe postará. Nemyslíš?"

"Jasně, že jo. Neboj. Vím, že kdyby se vám to pokazilo, tak si zase najde jiného a možná i lepšího."

"A nebo horšího," podotkl Thomas.

Jeho přítel se zasmál a řekl: "Hm, já myslím, že horší už to být nemůže."

Thomas už chtěl odejít, ale náhle se zastavil. "Už mě zase provokuješ? Asi tě nenakopu do prdele nejen ve hře, ale třeba rovnou ve skutečnosti, co ty na to?"

"Jo, už jdi, Frosty!"

"Tak zdar, chytráku."

***


O něco později v baru Wild Fantasy…

Thomas seděl u baru vedle snědé, svalnaté a velmi svůdné černovlásky s tmavýma očima, která na něho láskyplně hleděla. Byl duchem v nebi. "Vzpomínáš si na to, jak jsem ti tady poprvé koupil drink?"

"To se nedá zapomenout," odpověděla Fira. "Polil jsi mě."

Thomas se začervenal. "Opravdu? Jo, pravda. Byl jsem tak nervózní, že jsem pro jistotu polil i barmana."

Fira se zasmála a on se zavrtěl. "Grrr, na týhle židli se tak blbě sedí."

"To jsem ráda, že alespoň sedíš. Tenkrát jsi se na tu židli zadkem ani netrefil a ještě jsi porazil hosta, co seděl vedle, a způsobil tak dominový efekt.

"Nediv se, taky jsem nekoukal na židli, ale na tebe. Měla jsi tenkrát stejně krásné, rudé šaty jako máš dnes," řekl a vášnivě se na ni zadíval.

"Díky, to mi lichotí. Pak byla však větší sranda, když jsi tím dominem vyvolal bitku."

"Jo a tys mi nenechala ani jednoho. Všechny jsi nakopala do zadku a rozkroku a to včetně mě. Bolí mě to ještě dnes," zasmál se.

"Připletl jsi se."

"Chtěl jsem pomoct. Vždyť víš, že bych pro tebe udělal cokoliv," mrknul na ni.

Fira ho na oplátku pohladila po tváři a řekla: "Já vím, že jo. To samé bych udělala i já pro tebe, ať se děje cokoliv." Vášnivě se políbili.

Ještě chvíli pili a pak odešli k Fiře do bytu, kde se milovali.

Thomas pak zašeptal: "Miluju tě."

A Fira odvětila stejným tónem plným vášně: "A já tebe. Miluju tě. Už navždycky." Pak po chvíli dodala: "Kéž jsme navždy spolu."

Thomas chtěl něco říct, ale lekl se a praštil se o noční stolek, protože vyletěl z postele. Pokojem se rozezněl otravný a velmi známý zvuk. "Píp… píp, píp… píp, píp… píp!" Když našel zdroj, řekl se smutným výrazem: "Volají nás."

***


Později na nedaleké vojenské základně…

Thomas a Fira byli oblečeni v uniformě a šli těsně vedle sebe. U dveří generála stál již připraven a také v uniformě Morgen Dregen.

"Co ty tady děláš? Tebe taky povolali?" podivil se Thomas.

"Bohužel ano. Ani jsem se nestihl ožrat!" přikývl Morgen a objal svou sestrou, aby ji přivítal.

"A na co tě chtějí?" zeptal se Thomas.

Morgen chtěl odpovědět, ale za ním se ozvalo: "Morgen Dregen! Známý počítačový maniak, co nabourává vládní konta a tajné projekty!"

"No hlavně to tady vytrubuj!" zamračil se jmenovaný, ale pak pokračoval. "A co ty, Gabrieli?! Pořád ten známý plesnivák, co se hrabe v každé popelnici?"

"Ne, teď už ne. Teď už jenom střílím palice a nakopávám zadnice," odpověděl Gabriel.

"Víš, na co tady jsme?"

Gabriel zavrtěl hlavou. "Ne, nic mi neřekli."

Pak všichni zpozorněli. Přišlo něco velkého nebo spíš někdo velký. Přišel Madeus Bearer. Překvapivě v uniformě, která praskala ve švech.

"Nazdar, Hromotluku!" přivítal ho Gabriel. "Teda, člověče! Menší neměli? Ta uniforma ti je dost malá."

"Co blbneš, kámo?! To je XXXL, větší už nedělaj!" odpověděl Madeus hrubým hlasem.

"To je blbý a co tvoje dvojčata?"

"Mají se dobře," řekl radostně Madeus. "Uložil jsem je a teď odpočívají."

"Bezva a jak často je vídáš?"

"Často. Jsem s nimi pořád. Nemohu bez nich být. Pečuji o ně, hraju si s nimi. Taky pěkně vyrostly a ve cvičení se zlepšily. Jsou to moje milé děti."

Thomas tomu všemu naslouchal a zeptal se: "To zní úžasně a jak se děti jmenují?"

Madeus se usmál a řekl: "Two Double Maxiguns - 200 otáček za sekundu, obě jsou to sedmihlavně."

Thomas se chvíli zamyslel. "Hm, trochu divný jména pro děti."

Všichni se zasmáli a Gabriel řekl: "Jeho dvojčata nejsou totiž děti, ale jsou to dva těžké kulomety."

Náhle se otevřely dveře a všichni zasalutovali. Generál si však pozval dovnitř jen Gabriela, Thomase a Firu.

***


Generál si sedl za stůl a vedle něho stál důstojník, který měl na uniformě tolik vyznamenání, že je Thomas ani nestačil počítat.

"Proč tu jsme, pane? Co máme udělat?" zeptal se Gabriel.

Generál hned spustil: "Je mi líto, že jste byli povoláni tak brzy, když máte volno, ale je zde naléhavý úkol. Nic těžkého, ba je to dokonce triviální, až mě udivilo, že na to mám nasadit zrovna své nejzkušenější mariňáky."

"To je zajímavé. O co jde, generále?" zeptal se Thomas. "Kam poletíme tentokrát? Do Afgánistánu, do Sýrie, do Nigerie a nebo to bude zase ta zasraná Korea?"

Generál podal Thomasovi rázně papíry a řekl: "Do vesmíru!"

Všichni vyvalili oči a především Thomas, který přijal spisy a podivil se. "To má být vtip?! Do vesmíru?! To mi nepřipadá jako triviální úkol!"

"Věřte mi, je to tak," pokračoval jejich nadřízený. "Pár vědců na jedné planetě ztratilo spojení s jednou ze svých základen a nemohou se k ní dostat. Prý vypadlo jen pár systémů, nemají letadla a hory jsou neschůdné, takže jsou odříznuti. Proto potřebují pomoc zvenčí."

Thomas si prohlížel papíry. "Ale proč právě my, když je to taková brnkačka!"

"Hele! Já jsem si to nevymyslel!" zařval najednou generál. "Rozkaz je rozkaz! A ten přišel z nejvyšších míst, takže s tím nic neudělám. Podívejte, proletíte se vesmírem, poznáte nový svět, prozkoumáte nějakou pitomou základnu a nahodíte pár stupidních systémů, aby ti vědátoři mohli zase pokračovat ve svém patlání. To je všechno! Berte to jako součást vaší dovolené, protože to opravdu vaše dovolená bude, takže mi za to nakonec poděkujete."

Thomas povzdechl a přikývl. "Dobře, uděláme to."

"Fajn. Teď poslouchejte. Budete rozděleni do dvou týmů. První povede tady Gregory Notorment," generál pohlédl vedle sebe na hrdého, statného muže v uniformě, jenž stále stál v pozoru a dosud se ani nepohnul. Nyní jen souhlasně kývnul, když padlo jeho jméno. "On bude první důstojník a hlavní velitel. Druhým důstojníkem budeš ty, Gabrieli, a budeš pomáhat s velením."

Gabriel se však bránil: "Cože?! Proč zrovna já, do prdele?!"

"Protože jsem to řekl!" zařval velitel. "Na téhle misi se stejně moc nenadřeš, takže zmlkni! A druhý tým povede díky svým zkušenostem Fira Dregenová. Rozpis týmů, máte ve spisech."

Fira souhlasila a Thomas nalistoval stránku, kde byl seznam. Pohledem však zamířil na Gregoryho Notormenta, neboť ho velmi dobře znal, byla to žijící legenda. Nakopal tolik zadků a sebral tolik medailí a ocenění, že by to nikdo nespočítal. Byl znám jako Železná pěst. Proč jeho posílají na tak triviální úkol? ptal se Thomas sám sebe, neboť věřil, že něco nebylo v pořádku. Podíval se zpátky do spisu a spatřil toto rozdělení týmů:


TÝM 1
Gregory Notorment
Gabriel Atelos
Thomas Harrison
Morgen Dregen
Madeus Bearer
Tim Hogan
Brad Nyvell
Jack Nydar
John Hockmann
Braham Antonios
Xénie Taroniová
William Hall

TÝM 2
Fira Dregenová
Geofrey Morhon
Dreg Cifiron
Jeremy Jason
Paul Brost
Tiomy Targo
Dirk Etimos
Norbert Safon
Saido Xentés
Hakso Hyomy
John Ichiro
Ray Fell


Když se na to tak díval, přišel na zajímavé věci. Našel spoustu jmen, které neznal, ale když nahlédl do poznámek, rozhodně nemohl říct, že to jsou začátečníci, ale tvrdí, zkušení a ostřílení hoši. Našel mezi nimi odborníky na výbušniny, na těžké zbraně, ostřelovače a zabijáky, co dokážou zabíjet od nože až po raketomet. Thomas se jen divil sám pro sebe: Tohle že jsou nějací průzkumníci? Vždyť je to armáda do války! To nebylo však to, co ho nejvíce znepokojilo. Doslova valil oči vzteky, když uviděl, že Fira je v jiném týmu. Rozzlobil se a vykřikl: "Co je tohle za blbost! Proč je Fira v jiném týmu, než já?"

Fira na to hned reagovala tak, že se taky podívala do spisu. "Cože! Proč? To ne!"

"Co je psáno, to je dáno!" zařval generál. "Budete dělat, co vám řeknu! Vím, že jste dosud sloužili vždy spolu a že je mezi vámi víc, než jen přátelství, ale budete rozděleni jen do dvou týmů a ne do dvou různých zemí, sakra! Proboha, když už to bez sebe nevydržíte, budete spojeni mezi sebou rádiově. Tak si můžete třeba dát spolu sex po telefonu, nebo spíš přes vysílačku. Prostě to zvládnete! Jde o úplnou blbost! Kdo ví, třeba ani žádný problém není a nebude. To sami zjistíte, ale budete se řídit předpisy! Je to jasné vám všem?!"

Všichni současně zařvali: "Ano, pane!"

"Dobrá! Začneme s přípravami a za měsíc můžeme vyrazit," pokračoval pak Thomas.

Generál však řekl: "Za měsíc?! Vše je připraveno! Vesmírná loď Astrodom na vás již čeká na oběžné dráze. Vyrážíte zítra ráno!"

Všichni zasalutovali. "Rozkaz, pane!"

"Výborně! Mezi vědci na planetě však nejsou jenom muži, ale i ženy, tak to s tou dovolenou moc nepřežeňte a brzy se vraťte!" Gabriel se jen usmál a generál pokračoval: "Takže šťastnou cestu!"

***


Thomas vyšel ven jako první. Hned se k němu přitočil Madeus Bearer a zeptal se: "Tak co? Co je nového? Co vám řekl?"

Thomas podal spisy Morgenovi a odpověděl: "No svoje dvojčata můžeš rozhodně nechat doma, protože letíme do nějaké prdele ve vesmíru nahodit pár vědátorům systémy, protože jim tam vypadly pojistky!"

Morgen si pročítal spisy obou týmů. "Jo? Opravdu? A na to budeme potřebovat Johna Ichira, nejlepšího ostřelovače, a nebo Raye Fella, odborníka na raketomety, a nebo dokonce Williama Halla, odborníka na nukleární zbraně? Co je to za pitomost?!"


"Sám nevím," pokrčil rameny Thomas. "Je to divný, ale s generálem se už znám dlouho a nikdy by mi nelhal." Objal Morgena i Firu kolem ramen. "Takže se sbalte! Letíme na dovolenou, pánové a dámy."



© Tomáš Mestek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama