ZUŘIVÁ VÁLKA 1 - Snadná mise, kapitola 6.

26. září 2017 v 22:32 | Tomáš Mestek |  Vetřelec vs. Predátor: ZUŘIVÁ VÁLKA 1

ZUŘIVÁ VÁLKA 1 - Snadná mise, kapitola 6.




O hodinu dříve…

Dorazili k ocelovým dveřím, které vedly přímo na most. U ovládacího panelu stál Hakso Hyomy a snažil se je otevřít. Notorment začínal být netrpělivý a ostatní z týmu se nudili.

"Pane, tady to je, jako by tu chcípl pes. Půjdeme s Thomasem a Madeusem trochu prozkoumat tohle patro," navrhl Gabriel.

Notorment kývl. "Tak jo, ale za chvíli se vraťte. Dveře se snad brzo otevřou." Podíval se s úšklebkem na Hyomyho a dodal: "Doufám."

Gabriel, Thomas a Madeus vyrazili, ale Tim Hogan na ně křikl: "Počkejte! Půjdu s vámi." Pomalu se zvedl a Gabriel přikývl na souhlas.

Začali prozkoumávat páté patro ponuré základny. Po chvíli došli do jídelny, která vypadala velmi temně, ale jeden její kout byl nedotčený a dokonce osvětlený. Tam se Tim opřel o stůl, Gabriel si sedl na další naproti němu a své nohy položil na židli. Thomas stál hned vedle a Madeus se se svými kanóny procházel po jídelně jako stráž.

"Tak co si myslíte o téhle misi?" zeptal se Tim.

"Že je na hovno od začátku, co jsme sem vlezli, to si myslím o týhle misi. Vypadá to tady jako v popelnici!" rozčiloval se Gabriel.

"Tak to si myslím, že týhle základně docela lichotíš," podotkl Thomas s úsměvem.

Hogan mezitím vytáhl z rozbitého automatu plechovku Coly a otevřel ji. "A věříte, že tady fakt pobíhají nějaké obludy?"

Když Gabriel viděl, jak se Tim napil, prohlásil to za dobrý nápad a vzal si taky Colu z automatu.

"Notorment říkal, že na žádné obludy nevěří, a já jsem téhož názoru," odpověděl mezitím Thomas.

Gabriel otevřel svou plechovku a řekl: "No, to já jsem jiného názoru. S Madeusem jsme totiž v laboratoři viděli dost divnou klec a pěkně rozervanou asi od nějakého zvířete. Kdo ví, co tam bylo, ale ať už tam bylo cokoliv, bylo to velký, hodně velký." Kývl plechovkou na Thomase. "Ty si nedáš?"

"Díky, ale močky nepiju. Bůh ví, jak je to tady dlouho."

"Proč? Ujde to. A když už je řeč o obludách," ohlédl se Gabriel na Madeuse, "na co hledat obludy, když jednu máme s sebou? Mrkejte na to. Chodí tady jako monstrózní hromotluk."

Tim se zasmál a Thomas se zeptal: "Co je to za přezdívku?"

"To je jeho přezdívka už od akademie," odpověděl Gabriel.

"O tom ani nevím. A ví o tom on?"

"Ne, my jsme mu tak říkali potají. Pamatuju si, jak mu to jeden z kadetů na akademii řekl do očí. Celkem odvážný, když uvážím, že hned na to ho Madeus prohodil lavicí. Pak už jsme na to radši zapomněli. Ale dneska se už všichni známe mnohem lépe a tak mu tak občas řekneme. Už si na to celkem zvykl a nevadí mu to. Zatím."

Náhle se ozvala Thomasova vysílačka a on odpověděl: "Poslouchám."

"Kde jste? Našli jste něco?" zeptal se velitel.

"Ne, jsme v jedné jídelně kousek od vás. Už jsou dveře otevřené?"

"Ještě ne."

"A jak dlouho ještě?" zeptal se Thomas.

"Pokud Hyomyho nezastřelím, tak ještě chvíli," odvětil Notorment.

"Dobře, za chvíli jsme tam."

"Ty vole! Tady se člověk bez dozoru ani nevysere! Vypni kurva na chvíli tu vysílačku!" zvolal Gabriel a Thomas vysílačku vypnul. "Fajn. Aspoň chvíli bude klid. Jsme v jídelně kousek od nich, sakra, tak co by se mohlo stát?" Pak změnil najednou téma: "Co budete dělat, až tahle pitomá mise skončí?"

Tim odvětil radostně: "Ty jo! Já a manželka pojedeme konečně na tu naší slíbenou dovolenou a zároveň oslavíme výročí naší svatby."

Gabriel se usmál. "To zní skvěle. A co ty?" podíval se na Thomase.

"Já se budu věnovat hlavně Fiře, i když jsme měli volno, tak jsme spolu moc času nestrávili, protože nás hned zase povolali. Takže až tohle skončí, tak si to pěkně vynahradíme."

"Bezva, skvělé plány. Já, až tohle skončí, se hlavně pořádně přežeru hamburgerů, až se poseru, protože mám hlad, hned na to se ožeru jako prase a pak zajedu do Las Vegas a tam si dám pěkně nadrženou ženskou."

Všichni se tomu zasmáli a těšili se domů.

"Gabrieli, ty jsi se vůbec nezměnil," smál se Tim ještě víc. Pak se však začal potit a sáhl si na hrudník.

Gabriel to zpozoroval a zeptal se: "Copak? Je ti vedro? Jo, já vím. Je tady vedro, jako ve sloním zadku."

Tim se zasmál a napil se. Sotva si jednou loknul, svou plechovku náhle upustil, ta břinkla o zem a obsah z ní vytekl ven. Thomas a Gabriel se přestali smát a strnuli v údivu nad tím, co právě vidí.

"Time, co je ti!? Time!" vykřikl Gabriel zděšeně.

Tim se svalil na roh stolu, ten se převrátil a Tim spadl na židli. Thomas narovnal stůl a Gabriel se snažil chytit Tima. Nešlo mu to, tak mu Thomas pomohl dostat kamaráda na stůl.

"To není dobrý!" řval Gabriel.

Hogan sebou házel ve strašlivé křeči a řval bolestí.

"Sakra, drž ho. Drž ho!" hulákal Gabriel na Thomase.

Tim však sebou dál zmítal, že ho jeho kolegové sotva udrželi na stole.

"Madeusi! Madeusi! Pojď sem! Pomoz nám!" křikl Gabriel.

Madeus přiběhl a začal si odepínat kanóny.

"Madeusi! Pospěš si! Dlouho ho už neudržíme!"

Madeus se chtěl přidat, aby pomohl Tima přidržet, ale všichni tři náhle ustoupili a zděšeně hleděli.

"Proboha!" zašeptal Madeus.

Timův hrudník se zbarvil krví a prasknul. Krev se rozstříkla všude kolem i po třech mariňácích. Všichni v šoku zírali, jak z Timova hrudníku vylezla hnusná hadovitá příšera. Prohlédla si civící obličeje, co měla okolo sebe. Náhle vypadala, že asi dostala hlad, tak zavřeštěla a skočila Madeusovi do obličeje a zakousla se mu do nosu. Madeus zařval bolestí, vymrštil se a spadl na stůl, který se pod jeho vahou rozlomil. "Kurva! Do prdele! Sundejte to ze mě! Sundejte to! Žere mi to nos! Žere mě to!" řval.

Gabriel odtrhnul potvoru a ta po něm hned začala chňapat pěkně ostrými zuby. "Thomasi!" začal hned řvát.

Thomas nabil svou pulsovou pušku a řekl: "Můžeš! Jsem připraven!"

Gabriel obludu zahodil a Thomas ji rozstřílel. Po potvoře zůstal jen flek, ale kapalina, co z ní vytekla, rozežrala podlahu až do čtvrtého patra.

Thomas i Gabriel k tomu přistoupili a Thomas udiveně řekl: "Podívej na to! Ono to má snad místo krve kyselinu!"

Mezitím Madeus řval: "Au! Auvajs! Ta zasraná potvora mi ukousla nos!"

Nikomu nebylo do řeči, ale museli to ohlásit. Thomas stiskl smutně vysílačku. "Veliteli, Notormente! Veliteli Notormente!"

Notorment odvětil: "Co je, Thomasi? Kde jste?"

"Jsme… Jsme v jídelně."

Velitel zvážněl a zeptal se: "Zníš dost nervózně. Co se děje?!"

"Pane, mám špatné zprávy, pane! Tim… Tim Hogan… je mrtvý!"

***


Později…

Gabriel přikryl Timovo mrtvé tělo zelenou dekou a řekl: "Sbohem, kamaráde. Budeš nám velmi chybět a mě ze všeho nejvíc." Zvedl se a řekl Thomasovi: "Tohle si Tim nezasloužil! Zrovna, když vyprávěl o svých dlouho vytoužených plánech a snech o své dovolené. Teď už asi nikam nepojede, chudák."

Thomas dal smutnému Gabrielovi ruku na rameno. "Byl to dobrej mariňák."

"Ne, byl to dobrej kamarád," zakroutil hlavou Gabriel.

O kus dál na židli Madeus řval, protože mu Jack Nydar - vycvičen také jako zdravotník - ošetřoval ránu na nose.

Notorment přistoupil ke Gabrielovi a k Thomasovi a zeptal se: "Jak se to stalo?!"

Gabriel, celý nesvůj smutkem a vztekem, řekl: "Nevím, vůbec to nechápu. Tim se zdál být v pořádku, až najednou upadnul do nějakého záchvatu a začal se zmítat v křečích. Snažili jsme se mu pomoct, ale z jeho hrudníku najednou vylezla ta hnusná potvora."

Velitel se zarazil. "Počkat! Cože?! To mi budeš muset zopakovat. Ona mu vylezla z hrudníku potvora? A jak se tam jako dostala?"

"Nevím, ale mám na to jednu teorii," přidal se Thomas. "Asi už chápu účel těch parazitů, co jsme viděli v laboratoři. Asi se přisajou na člověka a snesou do něho něco, z čeho se vylíhne tohle, a pak to hrudníkem vyleze ven. Tim musel nějak přijít do styku s tím parazitem."

"Ale jak a kde?" divil se Gabriel.

"Copak jsi zapomněl? Tim se na nějakou dobu ztratil a navíc říkal, že se díval do skříně a pak omdlel, není ti to divný?"

"Počkat! Co se mi to tady snažíš namluvit? Že na Tima skočil nějakej hnusnej parazit, kterého si nějaký vědec zapomněl ve skříni?! To mi chceš říct?"

Notorment je napomenul: "Nechte toho! Musíme dál. Jdu se mrknou na Madeuse." Přesunuli se k Madeusovi a velitel se zeptal Jacka Nydara: "Tak jak je na tom?"

Jack řekl s obvazem v ruce: "Schytal to hnusně, ta rána je odporná, ale přežije to."

"Jak se cítíš, Madeusi?" zeptal se Gabriel.

Madeus nevěřil, že slyší zrovna tuhle otázku, a naštval se: "Jak se cítím?! Tak pojď sem! A já ti dám takovou ránu, že ti uletí nos, a budeme na tom stejně!"

"Ale no tak, Madeusi. Ber to z té lepší stránky. Aspoň už nebudeš muset nikdy smrkat. Stejně jsi měl velkej frňák."

Madeus vzteky bez sebe odstrčil Jacka, zvedl židli, kterou po Gabrielovi zlostně mrštil, a zařval: "Parchante jeden!"

Gabriel rychle uhnul.

"Pojďte! Cesta na most je volná, Hyomy ty dveře konečně otevřel. Můžeme jít," zavelel Notorment.

Gabriel se ještě naposledy podíval na mrtvé tělo Tima, aby se rozloučil, a pak vykročil dál s ostatními pryč.

Thomas stiskl vysílačku a řekl: "Firo? Jste tam? Jak to tam nahoře vypadá?"

"Tady je klid, možná až moc. Můj bratr našel všechny potřebné panely a systémy, už to chce jen energii. Jak to pokračuje tam u vás?" zeptala se Fira.

Thomas chvíli mlčel a pak pověděl: "Tim Hogan je mrtvý."

"Thomasi! To je hrozný! Jak se to stalo?" odvětila v šoku Fira se smutkem v hlase.

"Povím ti to později. Teď se mi o tom nechce mluvit, bylo to totiž dost ošklivé. Buďte, prosím tě, tam nahoře maximálně opatrní!"

"Budeme! To s Timem je mi moc líto. Jak to nese Gabriel?"

"Špatně, stejně jako my všichni. Zatím končím. Ještě se ozvu."

"Dobře, hlavně opatrně, Thomasi!"

Thomas ukončil relaci a přidal se k ostatním.

Všichni postupovali tiše. Nikdo nepromluvil. Byli smrtí Tima otřeseni. Mysleli jen na to, jak tuhle misi splnit a hlavně přežít. Byli ostražití a maximálně opatrní. Všem již došlo, že tohle nebude žádná triviální mise, a v Thomasově hlavě se objevily nové obavy: zda tahle mise není největší chyba v jeho životě.



© Tomáš Mestek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama